Autor textu: Šimon Krbec, výkonný ředitel Centra studií genocid Terezín
Text původně vyšel 28. dubna na zpravodjaském portále týdeníku Reflex.
Obrázek: Příklad nacisitické propagandy, karikatura z časopisu Stürmer, září 1944, po zemi se plazí obludný hmyz označený Davidovou hvězdou.
Nenávistné metafory a symboly ve veřejných projevech, jako je mimo jiné označení „parazit“ nebo „deratizace“, jak je použil v proslovu na oslavě 10. výročí internetové televize XTV Filip Turek, slouží pro aktivní podněcování nenávisti vůči vybrané skupině osob, vyvolávání atmosféry politické konfrontace a rozdělování společnosti do kategorií „my“ a „oni“. V případě rétoriky strany Motoristé sobě se – alespoň zatím – jedná o skupinu tzv. vnitřních nepřátel, tedy ekologických aktivistů, které v následné komunikaci představitelé Motoristů sobě jednoznačně označili za „parazitní struktury“, které je skutečně prospěšné „deratizovat“.
Teprve následná komunikace a vysvětlování výroku Filipa Turka potvrdily, že nenávistná rétorika nebyla náhodná a nebyla vyřčená v nadsázce, ale že se jednalo o cílené vykreslení specifické skupiny metaforou hubení a omezování výskytu škodlivých hlodavců, jako jsou potkani, krysy či myši (deratizace) a připodobněním aktivistů k organismům, které žijí na úkor jiných organismů, jako jsou klíšťata nebo vši. Konstrukce vnitřních nepřátel je na rozdíl od etnických, náboženských nebo rasových skupin zdánlivě méně nebezpečná, neobsahuje rasistickou či xenofobní vrstvu, umožňuje však poměrně značnou flexibilitu v zařazování politických a ideových odpůrců do kategorie „parazitů“.
Víceméně každý jednotlivec, organizace či ideová skupina, stavící se proti politickým zájmům strany Motoristé sobě, se může velmi rychle a snadno ocitnout v kategorii „parazitních struktur“.
Koncepce vnitřního nepřítele má svůj původ v paranoidních představách politických exponentů a slouží mimo jiné k mobilizaci stoupenců, rozšiřování základny podporovatelů a příznivců a k posilování moci a vlivu.
Je důležité si uvědomit, že již v zárodku má používání nenávistných metafor a symbolů násilný podtext, respektive v sobě obsahuje podprahovou výzvu k násilí. Tento mechanismus je historicky velmi dobře známý například z dob stalinismu, kdy docházelo k brutálním vnitřním čistkám vůči tzv. „prohnilým elementům“, nebo z období komunistické nadvlády v Kambodži. V roce 1976 vůdce Rudých Khmerů Pol Pot přirovnal vnitřní nepřátele k „odporným mikrobům“. Výsledek? Mnoho lidí skončilo ve speciálních centrech, kde docházelo k výslechům, mučení a zabíjení.
Nenávistné metafory jsou účinné při podněcování k násilným pogromům. Nejedná se tedy pouze o „rétoriku“, ale o aktivní vytváření atmosféry strachu, nenávisti a manipulaci se společenskými náladami. I z toho důvodu je používání nenávistných metafor a symbolů integrální součástí propagandy totalitních a autoritářských režimů, které hledají pro uplatňování své politiky obětní beránky, na které lze vhodně namířit frustraci a nespokojenost většinové společnosti.
Nacistická propaganda v tomto směru dosáhla vrcholu ať již slovními, nebo vizuálními metaforami Židů zobrazovaných jako škůdci společnosti, které je nutné vyhubit, aby se celek očistil. Obrazy Židů jako parazitů se dokonce objevovaly i ve vzdělávacích materiálech určených německým školákům a výrazně přispěly k celkovému odlidštění Židů v německé společnosti.
V případě masového násilí ve Rwandě v roce 1994 byli šiřitelé obdobné propagandy, používající příměry jako „švábi“ a „hadi“, později odsouzeni trestním tribunálem za podněcování ke genocidě.
Jakmile tedy ve veřejném prostoru demokratického státu začíná být uplatňována obdobná nenávistná rétorika, jedná se o jasný varovný signál pokračující radikalizace, která je – v případě Filipa Turka – podepřena excesy z minulosti, jako je opakované veřejné hajlování nebo adorace nacistického režimu. Současný incident by rozhodně neměl být brán na lehkou váhu. Vzhledem k vládnímu angažmá strany Motoristé sobě se jedná o nebezpečný precedens, který může inspirovat nejrůznější extremistické skupiny a ospravedlnit jejich vlastní nenávistné projevy. A je samozřejmě otázkou, jakým směrem se dále bude vyvíjet radikalizační potenciál vládní strany Motoristé sobě.
