J.E. Tigran Seiranian, velvyslanec Arménské republiky během konference Mountains of Moses v roce 2012
Projev pronesený během vzpomínkového aktu k uctění památky obětí genocidy Arménů v Osmanské říši, který se konal 24. dubna 2013 v kostele sv. Jiljí v Praze:
Ctihodný otče,
Vážení členové Parlamentu a oficiální představitelé vlády České republiky,
Vaše excelence,
Milí spoluobčané,
Dámy a pánové,
dnes 24. dubna si Arméni na celém světě a všechny světové civilizované společnosti připomínají památku obětí arménské genocidy.
Před devadesáti osmi lety v Osmanském Turecku proběhla státem organizovaná genocida arménského obyvatelstva. Velký počet Arménů byl chladnokrevně vymazán ze světa. Proto i dnes, nejen pro pozůstalé po obětech genocidy a jejich potomky, ale i pro všechny Armény, není genocida jen pouhou minulostí, je to stále realita a nedílná součást naší přítomnosti a našeho osudu.
Plán vyhlazení Arménů byl zrealizován státní mašinérií Osmanské říše všemi jejími strukturami, které jednaly podle přesných instrukcí. Datum 24. dubna 1915, se stalo mezníkem v historii, a tisíce let dlouhá cesta arménského národa byla zastavena a rozdělena na dobu před a po.
Jeden a půl miliónu obětí, vysídlení celého národa z vlasti, zničení starobylé kultury – to byl výsledek maniakální posedlosti a ideologie zaměřené na vyhlazení Arménů, která se stala součástí státní politiky. Den památky obětí arménské genocidy – černý 24. duben, není jen den našeho národního smutku, ale také dnem naší nezlomné touhy po životě a našeho morálního postoje. My jako národ a jako stát jsme byly schopni se znovu objevit na mezinárodní scéně, ujistit všechny, že jako národ stále pokračujeme v naší věčné cestě a jsme rozhodnuti snažit se zabránit tomu, aby se takovéto zločiny v budoucnu opakovaly.
Jsme vděčni všem, kteří v mnoha zemích světa, včetně České republiky, ale i v Turecku, si uvědomují význam předcházet těmto zločinům proti lidskosti a zůstat v tomto boji po našem boku. Tento proces je nezastavitelný a nevyhnutelný.
Před několika dny, 11. dubna, první místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí ČR Karel Schwarzenberg navštívil pamětní komplex Tsitsernakaberd v Jerevanu a položil věnec a květiny u památníku obětem arménské genocidy a uctil jejich památku minutou ticha. Pan Schwarzenberg zapsal následující poznámku do pamětní knihy: „Sté výročí všech těch hrůz se blíží. Není to jen vaše historie, ale je to historie celého lidstva. “
Hořké lekce arménské genocidy nejsou jediné vzpomínky v paměti lidstva, byly rozšířeny o další hrůzné události, jako byl holocaust, genocida ve Rwandě, v Dárfúru a mnoho dalších tragédií. Bohužel popření a zapomnění genocidy, je stále přítomné v našem světě.
Je pravda, že arménská genocida proběhla chronologicky o několik desítek let dříve, než byla přijata Úmluva OSN o zabránění a trestání zločinu genocidia, ale právní a etické dopady této genocidy se staly základem pro vypracování a přijetí výše uvedené úmluvy.
Polský právník židovského původu Rafael Lemkin na to řekl: „Dosud mohla vláda zacházet se svými občany, jak chtěla. Miliony a tisíce stovek muslimů a Židů, Arménů a Slovanů, Řeků a Rusů, snědých Afričanů a světlých Poláků zahynulo během takovýchto trestuhodných činů. Svět dochází k rozhodnutí, že genocida je zločin, který spadá do oblasti mezinárodního práva a že předcházení a potrestání tohoto ,zločinu zločinů‘ a tato úmluva musí být podepsána členskými státy“.
Arménská republika dokazuje svými rozhodnými kroky, že i přes temné stránky své historie usiluje o mír se sousedními státy včetně Turecka. V dnešním Turecku, dříve než kdy jindy v historii, se ozývají rozumné názory. Velice si vážíme tureckých intelektuálů, stejně tak i mnoha čestných lidí na celém světě, kteří svými postoji bojují ve jménu spravedlnosti.
Nicméně, oficiální politika Turecka nadále pokračuje v popírání tohoto faktu. Navíc, turecká vláda nedávno nařídila tureckým historikům, aby hledali nové důkazy k popírání arménské genocidy. Pro nás je zřejmá jediná věc: tato politika popírání je přímým pokračováním arménské genocidy, poněvadž jakýkoliv pokus vymazat stopy trestného činu se stává dalším trestným činem.
Dámy a pánové,
za dva roky proběhne sté výročí Mets Eghern, této velké tragédie a my jako národ, který přežil genocidu, musíme nadále vyzývat a varovat všechny – v zájmu lidstva a civilizovaného světa, aby chránili naši planetu před těmito tragédiemi.
Věříme, že česká vláda a parlament se co nejdříve připojí k vládám a parlamentům více než dvaceti zemí z celého světa, které uznaly a odsoudily genocidu Arménů.
Pojďme společně tvořit naše nové dějiny a naší společnou budoucnost.
