Ve Wieserově domě v Terezíně byla za účasti předsedy Židovské obce v Praze Pavla Krále otevřena expozice Zločin beze jména

V pondělí 9. března, v památný den připomínky obětí likvidace terezínského rodinného tábora v Osvětimi-Březince, se ve Wieserově domě v Terezíně otevřela nová stálá expozice Centra studií genocid Zločin beze jména. Zahájení se uskutečnilo za účasti předsedy a zástupců Židovské obce v Praze, velvyslanectví Arménie, Řecka, Rwandy, Bosny a Hercegoviny, Francie, Rakouska, Německa, Polska, Srbska, Slovenska, Švýcarska, Vatikánu a Maďarska, odborné veřejnosti, paměťových institucí, umělců a terezínských občanů.

Tragické události noci z 8. na 9. března 1944 v úvodu pietního setkání připomněli herci Aleš Bílík a Veronika Soumarová v doprovodu houslového virtuosa Alexandera Shonerta.

Pavel Král, předseda Židovské obce v Praze (na snímku), ve svém proslovu zdůraznil, že antisemitismus a nenávist nejsou pouze součástí historie, a že je stále nutné hledat způsoby, jak historické události sdělovat dnešním lidem: „Nenávist se nezaměřuje pouze na jeden národ, rasu, etnikum nebo náboženskou skupinu. Ve chvíli, kdy dovolíme nenávisti, aby se šířila, tak může opět velmi snadno zničit celý svět. Je potřeba bojovat proti všem projevům nenávisti, aby se hrůzy druhé světové války již nikdy neopakovaly,“ uvedl Pavel Král. Část věnovanou obětem likvidace terezínského rodinného tábora zakončil modlitbou rabín Samuel Abramson.

Velvyslanec Arménie J.E. Ashot Hovakimian, velvyslanec Francie J.E. Stéphane Crouzat a výkonný ředitel Centra studii genocid Terezín Šimon Krbec (zleva) v expozici Zločin beze jména

Novou expozici Centra studií genocid Terezín představil jeho výkonný ředitel Šimon Krbec. „Expozice Zločin beze jména připomíná tragický osud obětí masového vyvražďování během dvacátého století. Vede návštěvníky k empatii a k také k pochopení mechanismů vzniku jednotlivých případů, které se stále opakují, a kterým je možné zabránit v každé době a kdekoli na světě,“ uvedl ve své řeči, ve které poděkoval Evropské unii, Úřadu vlády České republiky, Nadaci ČEZ, Ústeckému kraji a Městu Terezín za podporu vzniku expozice.

Prostřednictvím video message účastníky zahájení oslovil ministr dopravy České republiky Ivan Bednárik, který vyzdvihl důležitost připomínky tragických událostí historie a zároveň význam podpory Centra studií genocid Terezín ze strany železničních společností. V rámci programu vystoupila i poslankyně Parlamentu České republiky Michaela Šebelová a ředitel Odboru lidských práv a ochrany menšin Úřadu vlády ČR Viktor Kundrák.

Rekonstrukce Wieserova domu byla v letech 2016-2022 podpořena z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj a Ústeckého kraje. Dlouhodobým partnerem projektu Centra studií genocid Terezín je Město Terezín, vlastník objektu Wieserova domu. Stálá expozice Zločin beze jména byla zrealizována v rámci projektu Centrum studií genocid Terezín 2025 za finanční podpory Úřadu vlády České republiky z programu Podpora paměťových agend.

Expozice se věnuje genocidě Hererů a Namů, genocidě Arménů, Řeků a Asyřanů, stalinskému hladomoru na Ukrajině, holocaustu Židů a Romů i genocidám v Kambodži, Rwandě a v bývalé Jugoslávii. Současně vysvětluje mechanismy, které vedou ke vzniku masového násilí, a ukazuje, jakou roli hraje mezinárodní právo při jeho prevenci.

 

Na výtvarném a scénografickém zpracování expozice se podílel držitel Ceny Jindřicha Chalupeckého Michal Pěchouček. Součástí expozice je i velkoformátová fotografie Sobibor z roku 2009 od Antonína Kratochvíla, která zachycuje deportační kolej bývalého vyhlazovacího tábora. Na projektu spolupracovali také umělec Roman Štětina a herci Veronika Soumarová a Aleš Bílík, kteří ve videoprojekcích ztvárňují historické postavy Aurory Mardiganian a Rafaela Lemkina.

Poslankyně Parlamentu ČR Michaela Šebelová v expozici Zločin beze jména, v pozadí fotografie Antonína Kratochvíla „Sobibor“

Autorem koncepce a libreta expozice je Šimon Krbec, dramaturgem Pavel Chalupa. Hlavními odbornými garanty expozice byli Hayk Demoyan, historik arménské genocidy, badatel oboru studií genocid a autor stálé expozice k arménské genocidě v Muzeu arménské genocidy v Jerevanu, a profesor Miroslav Mareš, politolog Masarykovy univerzity v Brně a přední český expert na problematiku extremismu a politického násilí.

Reportáž České televize ZDE, zpravodajtví Deníku ZDE, reportáž Českého rozhlasu ZDE, zpravodajství Idnes ZDE.

Příspěvek byl publikován v rubrice Aktivity, Média, Novinky. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.